|
|
Právní úprava posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na evropskou legislativu
Linkeová, Sandra ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Tématem diplomové práce je proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na příslušnou evropskou legislativu. Diplomová práce si klade za cíl podat ucelený rozbor platné právní úpravy institutu posuzování vlivů na životní prostředí, a to včetně jejího historického, mezinárodního a evropského kontextu. Diplomová práce je rozčleněna do pěti základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecné charakteristice institutu posuzování vlivů na životní prostředí a zásadám, který tento proces ovládají. Druhá kapitola pojednává o vývoji procesu posuzování vlivů v mezinárodním právu s důrazem na Aarhuskou úmluvu. Třetí kapitola je zaměřena na zakotvení institutu v evropském právu. Jádrem práce je její čtvrtá část, ve které dochází k vymezení jednotlivých fází procesu posuzovaní vlivů na životní prostředí tak, jak jej upravují české právní předpisy. V poslední kapitole práce jsou nastíněny očekávané koncepční změny v pojetí institutu posuzování vlivů na životní prostředí.
|
|
|
Geneticky modifikované organismy a právní úprava nakládání s nimi
Fornůsková, Michaela ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Geneticky modifikované organismy a právní úprava nakládání s nimi Český abstrakt V mé práci se zaměřím především na stávající právní úpravu. Jak na mezinárodní, evropské, tak i národní úrovni. Ale spíše než z procesně právního hlediska jsem se zaměřila na hmotně právní část a to na tři základní typy nakládání s GMO - uzavřené nakládání, uvádění do životního prostředí a uvádění na trh. Všechny tyto oblasti jsem posuzovala nejdříve z hlediska vnitrostátních norem, dále jsem se zaměřila na platné směrnice a nařízení a celkovou harmonizaci naší právní úpravy s úpravou Evropské unie. Jestliže se máme zaobírat nějakým tématem, neobejdeme se bez základních definic a uvedení čtenáře do problematiky věci. První kapitola je proto věnována GMO - základním pojmům, jejich rozdělení a historii genetických modifikací a biotechnologií. Následuje přehled pramenů práva, z nichž jsem také převážně čerpala. Zmíním se také o mezinárodních organizacích zabývajících se GMO. Nejdůležitější zásada ovládající právní úpravu nakládání s GMO je princip předběžné prevence. Proto jsem se rozhodla o hlavních zásadách pojednat v další kapitole. Jádro mé práce je v jednotlivých typech nakládání. Samostatnou kapitolu má tedy uzavřené nakládání, uvádění do životního prostředí a do oběhu, spolu s dalšími souvisejícími tématy, jako je kontrola...
|
|
|
Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí
Maršál, Tomáš ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je provedení podrobné analýzy institutu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), který je v současné době jedním z významných právních nástrojů ochrany životního prostředí. Všechny určené, ať už soukromé, nebo veřejné záměry, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí, musí být podrobeny procesu posouzení jejich vlivů. Tento proces předchází povolení zamýšleného záměru. V první části diplomové práce je věnována pozornost unijní právní úpravě, která je obsažena ve směrnici Rady 85/337/EHS, ve znění změn dle směrnic 97/11/ES, 2003/35/ES a 2009/31/ES (Směrnice EIA). Základním zdrojem v této části jsou početné rozsudky Soudního dvora Evropské unie, jež odráží především nesprávné transpozice jmenovaných směrnic do právních řádů jednotlivých členských států. Druhá část diplomové práce je pak zaměřena na specifika české právní úpravy, která je upravena v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších změn. Česká právní úprava posuzování vlivů záměrů je rozdělena do dvou zcela odlišných částí. V první části se postupuje dle zákona o posuzování vlivů a je zakončena nezávazným stanoviskem, zatímco druhá část (navazující řízení) je zakončena správním rozhodnutím a řídí se zvláštními právními předpisy. Zásadním...
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Frýdl, Jan ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Velice důležitým nástrojem ochrany životního prostředí je územní plánování, které je tématem této práce. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území prostřednictvím trvalého a komplexního řešení vhodného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosáhnout souladu mezi veřejnými a soukromými zájmy s ohledem na rozvoj území. Ve své práci jsem se věnoval převážně koncepčním nástrojům územního plánování, tedy územně analytickým podkladům, územní studii, politice územního rozvoje, územně plánovací dokumentaci, která je tvořena zásadami územního rozvoje a územními plány. Snažil jsem se též nastínit výkon veřejné správy v oblasti územního plánování. K pochopení celkové problematiky bylo též nezbytné vymezit základní principy, na kterých je územní plánování založeno. Jedním z nejdůležitějších principů je princip udržitelného rozvoje. Neméně důležitým nástrojem ochrany životního prostředí je posuzování vlivů na životní prostředí. Tato oblast je v českém právním řádu upravena v zákoně č. 100/2001 Sb., a zákon zde rozlišuje mezi záměrem stavby, činnosti nebo technologie (EIA) a koncepcí, strategií, politikou, plánem nebo programem (SEA). Těmito nástroji je posuzován případný dopad předkládaných záměrů na životní prostředí. Podle mého názoru stěžejní část mé práce tvoří kapitola, která se...
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí
Zelenka, Andrej ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat institut posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), který je jedním z nejdůležitějších horizontálních nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí. Proces EIA lze charakterizovat jako postup pro identifikaci a zhodnocení možných významných vlivů projektu na životní prostředí. Informace a výstupy získané na základě tohoto procesu jsou zohledněny rozhodovacím orgánem ještě před vydáním rozhodnutí. Proces EIA byl poprvé zakotven v USA prostřednictvím zákona o národní politice v oblasti životního prostředí (NEPA) v roce 1969. Poté byl proces EIA zaveden i v jiných ekonomicky rozvinutých zemích. Úvodní část této diplomové práce se soustředí na dvě významné mnohostranné úmluvy v oblasti životního prostředí - Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících státní hranice (Espoo konvence) a Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva). Poté je rozebrána evropská legislativa upravující proces EIA (především směrnice Rady 85/337/EHS - tzv. Směrnice EIA). Následující část analyzuje českou právní úpravu v oblasti posuzování vlivů, která je obsažena v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů....
|
|
|
Právo na informace a účast veřejnosti ve věcech životního prostředí
Vopařilová, Magdaléna
Předkládaná disertační práce se věnuje tématu účasti laického prvku při výkonu veřejné správy na úseku životního prostředí. Při ochraně životního prostředí je třeba více než jinde usilovat o nalezení kompromisních řešení, která by měla reflektovat jednak soukromé zájmy (investorů, vlastníků pozemků aj.), jednak výkon veřejné správy (samosprávy i státní správy), a jednak zájmy veřejné (ochrana příznivého životního prostředí). Spolupráce mezi orgány veřejné správy, veřejností a soukromými subjekty by měla být konstruktivní, založená na reálném právním základě. Disertační práce si klade za cíl zpracovat přehled způsobů, kterými český právní řád ve vazbě na mezinárodní a unijní právo umožňuje veřejnosti podílet se na výkonu veřejné správy na úseku ochrany životního prostředí, přičemž důležitým poznatkem je též zhodnocení účinnosti jednotlivých prostředků a rizika spojená s jejich aplikací. V úvodu jsou definovány základní pojmy, motivy, předpoklady a význam účasti veřejnosti ve věcech životního prostředí. Kromě toho jsou zde vymezeny též základní principy, z nichž účast veřejnosti vychází. Následně je pozornost věnována nejdůležitějšímu mezinárodnímu dokumentu, který byl na poli účasti veřejnosti v environmentálních záležitostech přijat, a sice Úmluvě o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na...
|
|
|
Role spolků v ochraně životního prostředí
Zahálková, Kristýna ; Sobotka, Michal (oponent)
1 Role spolků v ochraně životního prostředí Abstrakt Tématem této práce je role spolků v ochraně životního prostředí. Spolky jsou právnickými osobami soukromého práva neziskové povahy, které se na ochraně životního prostředí, na rozdíl od orgánů veřejné správy, podílejí dobrovolně. To ovšem nijak nesnižuje význam této jejich účasti. K dosažení co nejvyšší možné úrovně ochrany životního prostředí je naopak nezbytné, aby stát ke spolkům i ostatním subjektům neziskové sféry přistupoval jako k partnerům. Tato práce se člení na dvě části, které se dále dělí na kapitoly, podkapitoly a podpodkapitoly. V první části se věnuji obecným východiskům, konkrétně oblasti právní úpravy neziskového sektoru a spolkovému právu, vč. jejich zhodnocení. Poté se přesouvám k postavení spolků v oblasti práva životního prostředí a obecným východiskům vztahujícím se k účasti veřejnosti v otázkách životního prostředí a jejího dělení. Druhá část se již zabývá samotnými rolemi spolků v ochraně životního prostředí. Tyto role dělím na tzv. konfliktní a nekonfliktní, podle toho jestli se spolky při jejich realizaci dostávají nebo mohou s velkou pravděpodobností dostat do konfliktu se soukromými zájmy jiných subjektů či nikoliv. Za nekonfliktní role, kterým věnuji samostatnou kapitolu, považuji praktickou ochranu přírody; environmentální...
|
|
|
Zapojení veřejnosti do územního plánování
Dvořák, Adam ; Franková, Martina (oponent)
1 Abstrakt Tato práce analyzuje a popisuje zákonné možnosti, kterými veřejnost disponuje pro účast na územním plánování. Smyslem práce je zjistit, zdali veřejnost může, jako jeden ze subjektů územního plánování, zastávat v této činnosti klíčové postavení nebo zdali hraje roli spíše marginální. Autor nejprve definuje základní pojmy, jimiž jsou "veřejnost" a "územní plánování". Mimo to nastíní i problematiku postavení environmentálních spolků, kterou se zabývá v průběhu celé práce. Následně uvádí základní kategorizaci územně plánovacích nástrojů na koncepční a realizační, přičemž dále přechází k obecné charakteristice jednotlivých nástrojů a jejich vzájemných vztahů. U každého z nástrojů popisuje především jeho funkci, obsah a typické znaky. V dalších kapitolách již autor podrobně popisuje a rozebírá konkrétní možnosti, prostředky a nástroje veřejnosti pro zapojení se do územního plánování, přičemž tak činí vždy ve vztahu ke konkrétnímu územně plánovacímu nástroji. Analýza se neomezuje pouze na současný stav právní úpravy, ale zkoumá i její vývoj od účinnosti současného stavebního zákona, tedy od roku 2007. Stěžejním objektem analýzy je relevantní soudní judikatura, která je v práci detailně rozebírána a která v posledních několika letech prošla zásadními obraty, a to např. v otázkách aktivní legitimace k...
|
|
|
Role spolků v ochraně životního prostředí
Zahálková, Kristýna ; Sobotka, Michal (oponent)
1 Role spolků v ochraně životního prostředí Abstrakt Tématem této práce je role spolků v ochraně životního prostředí. Spolky jsou právnickými osobami soukromého práva neziskové povahy, které se na ochraně životního prostředí, na rozdíl od orgánů veřejné správy, podílejí dobrovolně. To ovšem nijak nesnižuje význam této jejich účasti. K dosažení co nejvyšší možné úrovně ochrany životního prostředí je naopak nezbytné, aby stát ke spolkům i ostatním subjektům neziskové sféry přistupoval jako k partnerům. Tato práce se člení na dvě části, které se dále dělí na kapitoly, podkapitoly a podpodkapitoly. V první části se věnuji obecným východiskům, konkrétně oblasti právní úpravy neziskového sektoru a spolkovému právu, vč. jejich zhodnocení. Poté se přesouvám k postavení spolků v oblasti práva životního prostředí a obecným východiskům vztahujícím se k účasti veřejnosti v otázkách životního prostředí a jejího dělení. Druhá část se již zabývá samotnými rolemi spolků v ochraně životního prostředí. Tyto role dělím na tzv. konfliktní a nekonfliktní, podle toho jestli se spolky při jejich realizaci dostávají nebo mohou s velkou pravděpodobností dostat do konfliktu se soukromými zájmy jiných subjektů či nikoliv. Za nekonfliktní role, kterým věnuji samostatnou kapitolu, považuji praktickou ochranu přírody; environmentální...
|
|
|
Role spolků v ochraně životního prostředí
Zahálková, Kristýna ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
1 Role spolků v ochraně životního prostředí Abstrakt Tématem této práce je role spolků v ochraně životního prostředí. Spolky jsou právnickými osobami soukromého práva neziskové povahy, které se na ochraně životního prostředí, na rozdíl od orgánů veřejné správy, podílejí dobrovolně. To ovšem nijak nesnižuje význam této jejich účasti. K dosažení co nejvyšší možné úrovně ochrany životního prostředí je naopak nezbytné, aby stát ke spolkům i ostatním subjektům neziskové sféry přistupoval jako k partnerům. Tato práce se člení na dvě části, které se dále dělí na kapitoly, podkapitoly a podpodkapitoly. V první části se věnuji obecným východiskům, konkrétně oblasti právní úpravy neziskového sektoru a spolkovému právu, vč. jejich zhodnocení. Poté se přesouvám k postavení spolků v oblasti práva životního prostředí a obecným východiskům vztahujícím se k účasti veřejnosti v otázkách životního prostředí a jejího dělení. Druhá část se již zabývá samotnými rolemi spolků v ochraně životního prostředí. Tyto role dělím na tzv. konfliktní a nekonfliktní, podle toho jestli se spolky při jejich realizaci dostávají nebo mohou s velkou pravděpodobností dostat do konfliktu se soukromými zájmy jiných subjektů či nikoliv. Za nekonfliktní role, kterým věnuji samostatnou kapitolu, považuji praktickou ochranu přírody; environmentální...
|
host ::
RSS.